Děti. Jaký si je vychováš, takový je máš

11. června 2015 v 20:52 | K.W. |  Mým Srdcem

Děti - to je jedna moje velká slabost. A dnes se mi to, že mám hned lepší náladu v jejich blízkosti, opět potvrdilo. Jela jsem metrem na přijímačky a přímo naproti mně si sedl malej asi 4 letej klouček, proti němu si dřepl tatínek. Už to, jak se k němu skrčil vypadalo hrozně sympaticky... ono když koukáte na dítě se srovnatelnou velikostí - né zvrchu - je takové si myslím pro něj kamarádštější a příjemnější. No a klouček byl zrovna v tom věku, kdy každá jeho druhá věta začínala slovem "proč". Dovedete si to představit. Jenže tenhle klouček měl k tomu ještě obrovské oči, skrz které nešlo v tu chvíli vidět nic jinýho než upřímná radost, chuť do života a zvědavost. A to mám na dětech nejradši.

Každý dítě nění stejný. Nejsem toho názoru, že úplně všechny děti jsou roztomilé a krásné, jen je nějaké míň a nějaký víc. Nebo možná hraje velkou roli to, jak je to dítě vychovaný, to potom nemusí být nejkrásnější, ale svým způsobem mě stejně fascinuje. Tenhle klouček byl nádherný, roztomilý a ještě k tomu slušeně vychovaný a to mi vnuklo takovou radost a naději, že takové děti ještě stále existují. Nekřičel, jen se zvědavě ptal. Nikoho kolem nekopal, netahal tátu s brekem za nohavici, nelezl po zemi. Jen slušně seděl na sedačce a povídal si s tatínkem z očí do očí. Pořád se navíc smál a my kolem taky.

Jestli nemáte rádi děti a příjdou vám odpudivé, zlé atakdále, vždycky se obraťte na jeho rodiče a řekněte si, že to vlastně není dítě, co vám vadí, ale to, jak ho rodiče vychovali. Proto nechápu argumenty typu: "nikdy si nepořídím dítě, děsím se jich, řvou, dělaj si co chtějí, jsou sobečtí,...". Jaký si ho totiž uděláte a vychováte, takový ho máte. A když budete například někde venku sedět na dece a nějaké dítě za vámi do vás začne kopat a nepřestane, vždycky se ožeňte za tím rodičem, protože je to jen jeho vina, že to tomu dítěti dovolí... a že ho vychovává k tomu "dělej si co chceš, hlavně aby byl klid" apodobně.

To jen něco málo k zamyšlení, protože poslední dobou hodně přemýšlím o dětech (ne, nejsem těhotná ani se o to ještě nepokoušíme). Přemýšlím o nich spíš ohledně toho, že kdyby se náhodou někdy stalo, že bych děti nemohla mít, určitě bych nějak zařídila, abych s nimi byla v kontaktu, ať už v jakýmkoliv. Zbožňuju je a jejich upřímnost a chuť do života do mě okamžitě kopírují. Hned je mi potom líp. Tak jako dnes, kdy jsem se usmívala na toho blond kloučka. A on alespoň na chvíli zlepšil náladu pár lidem v metru.
 


Komentáře

1 Olivka Olivka | E-mail | Web | 11. června 2015 v 22:01 | Reagovat

Byla jsem přesvědčená, že mám děti ráda (všeobecně), než mi došlo, že to tak není. Mám ráda jen naše děti, děti mojí sestřenice, se kterými jsem od mala, kteří mě jakž takž poslouchají a nepřerůstají mi přes hlavu, když s nimi mám být. Na cizí se nesmí houknout, když dělají něco špatně, když je člověk bude chtít odchytávat, až budou padat, tak bude jeden vypadat jako úchyl (co je na tom slově špatně?). O pohlazení nebo chytnutí za ruku ani nemluvě.
Jasně, přijdou mi roztomilý, čučím jak blbá do kočárků a zubím se na ně v dopravních prostředcích. A taky si přijdu jako magor. Ale jestli chci vlastní? Čím jsem starší, tím méně. Za  jedno není s kým a vlést se do mého plánu "děti do 30" to teda asi neklapne (a svatba po škole, ha ha). A pak si taky stačí přečíst pár zaručeně "antikoncepčních" článků nastávajících maminek tady na blogu :) Ale když to přijde, tak to budu brát jako dar, kterého si mám vážit.

2 Vera Vera | E-mail | Web | 11. června 2015 v 23:28 | Reagovat

Malé dítě je nepopsaný list a je jen na rodičích k čemu jej povedou.Děti jsou odrazem svých nejbližších, to je fakt. Ale v určitém věku se to zlomí. Přijde puberta, dospívání a dítě si samo najde vlastní cestu. Postaví si hlavu a začne žít podle sebe. Což znamená, že i ta nejrozmazlenější a nejuřvanější dítka mají šanci jednou prozřít. Hezký blog. ^^

3 Blanka Blanka | Web | 14. června 2015 v 11:52 | Reagovat

Děti jsou dar, ovšem některé jsou na zabití, díky svým rodičům. Takže jak říkáš - jak si je vychováš, takový je máš!

4 L. L. | Web | 16. června 2015 v 10:57 | Reagovat

:) nádhera ... ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama