sakramocdospělá

5. září 2012 v 17:09 | K.W. |  Mým Srdcem

Každý si den ode dne zvykáme a přizpůsobujeme se blíž a blíž takovýmu tomu dospěláckýmu životu. Dostáváme se stále častěji k penězům, šetříme je a utrácíme, vedeme chytré řeči a do rozhovoru čím dál tim víc zapojujeme chytrost. Vedeme různé úvahy, ty témata o ničem střídají ty, ke kterým je potřeba přemýšlet. Snažíme se jimi být, ale jestli jimi opravdu jsme? Těmi pravými dospěláky? To ani sami nevíme.

Přiznávám, že už se trochu dospěle cítím. Vždycky jako mála úplně nejmenší jsem si říkala, že se netěším na dospělost, že to budou jen samé problémy. A já právě ty problémy řeším, mám je vyřešený, příjdu ze školy a sednu si k vychlazenýmu pivku. Hodím nohy na stůl, rozhlídnu se po domě a cejtím se jako čtyřicetiletej chlap, co přišel utrhanej z práce. A to mám za sebou jen 6 hodin učení.

I přesto všechno, jaký mám obrovský výtky k naší škole jsem si dnes konečně přišla na svý. Letos máme poprvé jednoho skvělýho francouze na fr. konverzaci. 2 hodiny si prostě jen francouzsky povídáme s panem Stéphanem Castanierem, který nás opravuje a dolaďuje naší řeč. Letos už se po nás chce maturita. Zatím pouze z frániny a proto mi tenhle francouzský človíček ohromně zvednul náladu, když jsem mu zaprvý rozuměla každý slovo, za druhý - když si s náma srozumitelně povídal o potřebných věcech a učil nás hovorovou fráninu, za třetí - když je hrozně, ale hrozně sympatickej. Hned se cítím líp, když vím, že možná vpohodě odmaturuju. A na nějaký ty chyby se francouzsky vážně domluvím. Bez problémů.

Jo je to tu, cítím se sakradospěle, mám skoro vše, co jsem si kdy přála a užívám si každou sekundu. Vedu chytrácký řeči a jsem na ně pyšná. Je až moc hrozný, jak mi stouplo sebevědomý brr. Stejně za to může ten můj milovanej, kterej mě denně zavaluje lichotkami. ;)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama