Dospělý nebo pubertální malý nepředvídatelný člověk

22. srpna 2012 v 9:14 | K.W. |  Názory

Je pár věcí na světě, který jsou stoprocentně jistý. Jednou z nich je fakt, že stárneme a rosteme. Vyvíjíme se. Vyměňujeme tupírovací hřeben za kulmu na vlasy, stále ubíráme make-up, začneme se vzdělávat - brát to jako důležitou věc, hledat si stálého přítele/přítelkyni - najít ho/jí, nezabýváme se zbytečnostma, učíme se nebýt najivní, odpoutáváme se od přiblblých "kamarádů", kterým je i cennější tráva než vzduch, který dýchají, pracujeme, vyděláváme, řešíme vztahové problémy, a vlastně všechny problémy - ty řešení nás posouvají dál, jsme poučení pro příště a máme opět jiný pohled na věc, staráme se víc o sebe než o životy druhých, umíme se bavit i za střízliva, šetříme peníze, snažíme se kupovat hlavně ty - potřebné věci, uznáváme naše rodiče - milujeme je, bez odmlouvání doma uklízíme, milujeme čím dál tím hlouběji a odpouštíme.

Možná ne - MY VŠICHNI, ale tyhle slova patří hlavně pro mě. Nehodlám tvrdit, že už jsem vyrostla z těch puberťáckých let nadobro, ale mám obrovský pocit, že se mi ta doba vzdaluje. Vždy ve mě ale nějaká ta "hloupá, dětská, najivní, šílená" část zůstane. Nevím sice v jakým množství, ale bude tu pořád. I až se stanu v 18 dospělou (věkově). Zbývají mi už jen 4 měsíce.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama