Ti páchnoucí

18. června 2012 v 16:54 | K.W. |  O životě
Poslední témata týdne na blogu mi hrozně sedí. Minule, po tom, co jsem psávala o kráse, jsem se chtěla vrhnout do jakési antikrásy a spojit jí s cestováním, protože mám zážitky, o kterých bych ráda napsala.

Každý z nás má doma televizi, rádio, nebo noviny, kde se dočte nebo vidí předpověď počasí. Řekněte mi, proč si teda nějaká ženská nemůže přihodit do tašky deodorant nebo vovňavku, kterou se navoní, aby neobtěžovala okolí, při zjištění, že má být zítra třiatřicet stupňů? Sedět vedle tohodle porušováníhigienového monstra mi vážně pěkně znechutilo cestu. Připláclá na skle jsem seděla celou cestu s šíleným pohledem a la vzduchu - nesmíš se dostat do mýho nosu a beznadějně doufala v to, že paní v nejbližší zastávce vystoupí. Jejího výpadku, který by nás všechny zachránil, jsem se nedočkala, vytáhla jsem s tašky opravený protokol z chemie a začala jsem se jím ovívat, čímš jsem ale vše ještě zhoršila a z jejího pachu se mi nemálo zatočila hlava. Rukou jsem si odkrývala spocené vypadlé pramínky vlasů z culíku a snažila se dýchat pouze a jen pusou. Nemohla si nevšimnout chování všech okolo jí. Řekněte mi, je tohleto normální?

A mohla bych pokračovat dále při stěžování si na NEexistující klimatizaci v autobuse, okýnka ve velikosti mojí ruky a jemný rýsující se pot na mém těle.

Řeknu vám jen jedno velké FUJ a tyhle vedra chci už trávit jen buď v pěkně příjemným chládku, nebo na slunci se sklenicí vody plné velkých kusů ledu.

Nebo mi bude stačit povolení, nastříkat deodorant těm upoceným a smradlavým spolucestujícím v autobuse až do krku. Zítra si ho, milá společnost COMETT, ráda vyzvednu u pana řidiče. DÍKY.

Jsem jediná, kdo má takovýhle problémy?
 


Komentáře

1 Tereza Tereza | Web | 18. června 2012 v 17:35 | Reagovat

Nedojíždím sice autobusem, ale náš profesor na chemii popis splňuje znamenitě, jenže smutnější je, že celý rok. Před každou hodinou se modlím, aby se  upravil nebo snad i umyl, protože když mě vytasí k tabuli omámená tím pachem nejsem schopná pořádně na nic odpovědět.

2 Liz Dream Liz Dream | E-mail | Web | 18. června 2012 v 18:57 | Reagovat

Já díky bohu nejezdím autobusem. A když už někdy jedu s kamarádkou, která bydlí ve městě, k ní domů, tak mi bohatě stačí ty rozhovory babiček.. :DD

3 Vendy Vendy | Web | 20. června 2012 v 22:26 | Reagovat

První pomoc: navonět si vlastní kapesníček a držet u nosu.
Druhá pomoc, pro jistotu sebou nosit nějaký igelitový pytlík.
S paní se nedohodneš a přece kvůli tomu nepoběžíš za autobusem...

4 Vendy Vendy | Web | 20. června 2012 v 22:29 | Reagovat

Ale ještě bych chtěla připsat - v těchto vedrech možná nepomáhá ani deodorant. Paní třeba vyšla z práce a před odchodem si dala deo. Pak strávila hodinku po nákupech ve městě a šla na autobus. To deo už muselo přestat fungovat. Přes veškeré reklamní propagace žádný deodorant nepůsobí 24 hodin bez přestávky... to je blbost. A vedra jsou tak šílený, že se můžeš osprchovat a za půl hodiny jseš zpocená, jako by ses nesprchovala tři dny.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama