Jak se zbavit chaosu v hlavě? Přebytečných myšlenek?

9. června 2012 v 17:55 | K.W. |  Názory

Jste se vším spokojení? Zvládáte všechno v pohodě? Žijete bezproblémový život? Pokud ano, tak následující řádky s chutí přeskočte a a do komentářů se podělte o svá tajemství a poraďte, jak jste to vše dokázali.

Pokud stále čtete tyto řádky, patříte mezi tu většinu z nás, která stále usiluje o lepší život, jak si ho zjednodušit a hlavně, jak vyřešit všechny problémy. Přesto se to zdá jako nesplnitelný úkol, kdy jsme nakonec za každou snahu potrestáni. Kde je chyba? Rozhodně není v nás samotných, a nebo jen z malé části. Je to jen tím, jak jsme se nechali zmáct stále novými a novými požadavky této rádoby vyspělé doby, která po nás chce někdy i neuskutečnitelné.

Proč je tak těžké najít klid a radost?

Zkuste si uvědomit vaše problémy. Zamyslete se, co děláte špatně a dostanete se k názoru, že většina problémů je zakořeněná přímo ve vaší mysli. Ve vaší hlavě. Cokoliv, co se stane, vidíme nejprve z jednoho úhlu, jednu stranu celého příběhu, z které vznikne konflikt. Neustále nám to běhá v hlavě a my nevíme co je správné.

Nejjednodušší je říci, abyste odhodili všechny vaše problémy stranou. Ale není to trochu zbabělé? A navíc, pomůže to vůbec? Ne. To, co potřebujeme k vyřešení, jsou nástroje, kterými se snažíme problémy opravit.

Nejsem žádný psycholog, ale něco vám povím z vlastního skoumání a z mé zkušenosti. Víte, co je největší překážkou? TICHO. Zkuste odejít od všech činností, které právě děláte a buďte absolutně v klidu. Když jste v téhle fázi, dříve nebo později vám v mysli začnou naskakovat různé vzpomínky, názory, myšlenky... které se vás snaží rozptýlit. Představte si, že jste několik hodin sami, v klidu, neposloucháte hudbu a neděláte prostě nic. Uvnitř vás se začou přeplňovat všemožné i nemožné informace, které jsou většinou zbytečné. To vše pak naráží na vaše samotné já, které může být klidně do té doby klidné, chytré a můžete mít úplně vše srovnané. To se ale může změnit a stačí k tomu právě ty "odpadky" všemožných nepotřebných myšlenek.

Rozptýlení

Právě abychom se zbavili těchto odpadků, snažíme se zabavit náš mozek něčím jiným. Sledujeme televizi, bezúčelně přejíždíme facebook a jiné stránky, kontrolujeme e-mail, voláme kamarádům, posloucháme hudbu a zaplácáváme si s ní naše přehrávače. Tohle vše odvádí naší pozornost a hlavně odvádí od věcí, které jsou opravdu důležité - právě pro nás. Ty všechny informace nás ovlivňují a když nebudeme opatrní, můžeme snadno letět životem, ani nebudeme vědět jak a najednou se zastavíme a uvědomíme si, že se v něm vlastně skoro nic nestalo. Jen jsme pozorovali, koukali a přemýšleli o druhých, chovali jsme se tak, jak se od nás očekávalo. Málokdo prostě vstane z gauče a jde si vlastní cestou. A právě pak se zastavíte a řeknete si "v čem je problém?", "proč se mi nelíbí můj život?", "jakto že dělám tohle a támhleto?"...a opět přemýšlíme.

Dáváme tolik energie k pomlouvání druhých lidí, k jejich soudění, hledáme v nich chyby, potom žárlíme, máme pocit viny, chceme se vymlouvat, abychom ukryli pravdu... Možná to zní přehnaně, když to vše vyložím jen takto, ale pokud si každý z nás uvědomí své myšlenky, určitě tohle děláme. Každý, každičký den. Nebudu ukazovat prstem, můžu maximálně uvádět svou zkušenost, a tak potvrzuji, že to je pravda. Jsme těmito zbytečnostmi přeplácaní a mizí pak naše vtnitřní výhody. Ty, které nám nikdo nemůže vzít. Tak teda, co takhle se probudit?

Je to potřeba. Uchopit svůj život vlastníma rukama. Říkejte nahlas doopravdy to, co máte na mysli. To, co nemůžete říct navenek, si neříkejte ani uvnitř sebe. Neříkejte nic, co není pravda, nebo co není užitečné. Absolutní pravda nemusí být vždy krutá a bolestivá. Můžete to udělat soucitně, ale přesto jistě. Když se cítíte přeplácaní všemožnými myšlenkami, podělte se o ně. Prostě je na někoho vychrlte a nezústávejte sami. Kontakt lidí pomáhá. Víme to každý. Je jen důležité si vybrat ty správné lidi, ale to není zas tak složité.

Nakonec jen něco dodám. Je to asi ta nejdůležitější věta z celého mého článku, proto si jí musíte zapamatovat.

Nechte vaše srdce, aby vás vedlo. Poslouchejte ho a věřte mu.
 


Komentáře

1 hogreta hogreta | E-mail | Web | 9. června 2012 v 19:49 | Reagovat

Já jsem spokojená. Jsem šťastná a spokojená. Ale to neznamená, že je všechno podle plánu a že se v mém okolí neděje nic špatného. Děje. A vždycky se bude dít. A my se musíme naučit být spokojení i přesto, že se v životě občas něco nedaří. Problémy, které nastanou, se naučit rychle řešit - a nad ty neřešitelné se povznést, pokud je to alespoň trochu možné. Spoustu času věnujeme tomu, že se zabýváme a trápíme věcmi, se kterými se zabývat a trápit vůbec nemusíme. A přesto, že se občas naskytne nějaký problém, že ne ve všech ohledech života se mi daří, jsem šťastná. Protože mám své životní cíle. Ale nejen ty, i různé malé "cílky", za kterými si jdu. A také proto, že dělám to, co mě naplňuje.

Spousta lidí se žene za nějakým jiným, lepším životem - a neuvědomují si, že třeba právě ten jejich život je ten "lepší".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama