Prochlastaná noc a na vrch pár kouzelných náhod

11. února 2012 v 20:53 | K.W. |  Mým Srdcem
Po pár hodinách odpočinku jsem se dokopala k nějakýmu výtvoru, že bych mohla něco napsat. Takový zmatek v hlavě jsem neměla už dlouho. A o to tu šlo. Přivéct si do mozku strašně moc zážitků, který se mi změní v tisíce myšlenek a ty všechny přebijou vzpomínky na Davida. Úkol splněn.

No, dobrá, mám pocit, že jsem na tý akci párkrát řvala cosi jako "David mi zničil život... jsem pro něj nic...", ale to se všechno kolem půlnoci změnilo.

V náladě jsme byli ještě než to všechno začalo. Naše zásoby začali mizet už u kámošky doma, kde jsme si u filmu posílali vodku. Seděla jsem ve prostřed nás tří a asi 5 minut mi trvalo, než jsem pochopila, že nejsem zrovna na moc dobrým místě a když jsem konečně zjistila, že na mě vodka příjde na řadu asi častějc než na ty dvě kolem mě, obě se mi pěkně vysmály. Hahah.

Tumblr_lyuevyxttj1qm674so1_500_large

Kolem desátý jsme vyšli do ulic, Á. už dělala kraviny a tak nějak sme došli do klubu. Mám pocit, že jsem během půl hoďky byla mírně opilá a kašlala jsem na to, co dělám. Tloukla jsem si do hlavy ať se konečně po tom protrápenym měsíci pořádně odvážu. Zas až tak moc jsem to teda ale nemyslela. Když jsem byla s holkama, pily jsme, tancovali, bavily se...všehno bylo normální. Ale když postupně začaly odpadat k různým týpkům, seděla jsem u stolu sama a četla si příchozí smsku. Zprávu od jednoho kluka, kterej mi tam jasně dával najevo, jak se bojí, co tam budu dělat. Zavřela jsem jí a asi minutu seděla. Po týhle chvíli mě čapl nějakej kluk ať s ním někam jdu a to byla taková poslední chvíle, kterou si pamatuju úplně jasně, do detailů.

On, docela hezkej kluk, hezkej zadek, pěkný hadry, hudba, světla, nějaký dotyky, chlast, chlast, chlast (za kterej za mě vyhodil šíleně moc peněz, nicméně mě uklidňoval tím, že je prej hrozně bohatej, to mě fakt pobavilo). Jména už jsme navzájem věděli, přesto mi po čtvrt hodině říkal "Terezo" místo "Kláro" a mě to bylo fuk, jen jsem ho opravovala "Jsem Klára!" Dal mi do ruky jeho mobil, ať mu tam napíšu číslo, napsala jsem ho, prozvonil mě a řekl mi ať si ho uložím jako "kluk, kterýmu se strašně líbíš" (to mi pošeptal do ucha a mě to dostalo). Bylo mi fuk, jakej je to zoufalec, kterej si chce jen užít, vlastně jsem tu i za toho zoufalce byla taky. Začalo se to rozjíždět a já už mu vážně byla úplně povolná. Proč jsem si zrovna musela zapamatovat to, že neuměl líbat? Jeho sliny jsem měla všude, ještě teď se mi trochu zvedá kufr. Trochu jsem se od něj ottáhla s tím, že půjdu najít holky. Řekl, ať se mu neztratim a já šla na to naše místo, kde jsme byly před tím s holkama.

Chvíli, holky, pak on, holky..to je fuk.. rozloučení, prý si mě najde na příští akci za týden, ikdyž si to nemyslím. Jeho číslo mi je kničemu, protože mi pak volali z recepce z jeho čísla, že ten mobil ztratil ať mu vyřídím, že si pro něj má zajít. Já už ale byla dávno u kámošky... takže ahoj pane neznámý, ani si nepamatuju tvoj jméno.

Ráno jsme se s holkama probudili vedle sebe na gauči, čučeli, smály se a vzpomínali. Uklidili si pár svých hadrů a odjeli domů.

Náhoda číslo 1.
Naobědvám se, vlezu na fb, zjistím, že mi ho zablokovali na 3 dny, tak jdu na starej účet, kde mám sice tisíc neznámejch lidí, ale mezi nima sou ti důležitý, který sem potřebovala, tak to stačilo.

Náhoda číslo 2.
Jen tak sem zahlídla profilovku jednoho kluka, klikla na ní a říkám, ten je nějakej povědomej. Prohlížím jeho fotky a najednou "to je on"! Kluk, kterýho jsem asi před dvěma týdny pozorovala na vlakovym nádraží. Kluk, kterej se mi hrozně líbil a jak jsem ho pozorovala, přistihl mě. Usmál se. Čekal na vlak, já taky. Tehdy sem si řekla "tak teď někam odjede a my už se nikdy neuvidíme". Mýlila jsem se.

Náhoda číslo 3.
Náhoda z dřívějška, která tomuhle všemu napomohla. Jak se mi vůbec tenhle kluk dostal do "přátel" na fb? Už asi před dvěma lety... byli jsme ještě malí a blbí a hráli jsme xteen. Čistou náhodou jeden z nás klikl na "přidat"..ani jsme si nepsali, jen jsme se měli v přátelích. Kdo by to byl řekl, že takhle "kravina" pomůže něčemu "vau"..:D

Náhoda číslo 4.
Je v Táboře na intru, takže, sice bydlí někde dál, ale tráví tu týdny..jako já, na škole.

Krásná náhoda číslo 5, kerá možná ani není náhodou.
Jde o to, že si mě pamatuje. Napsala jsem mu a on mi přesně řekl, kde jsem stála a že mě viděl... atd;) Taky mě prý "tajně" pozoroval.

A tyhle náhody dali dohromady to, že je mi fajn, že tomu nemůžu uvěřit, že jsem překvapená, že to byl možná osud? Myslím na noc a na příští tejden, protože mám rande.

Hádejte s kým...
 


Komentáře

1 Anča Anča | 12. února 2012 v 9:07 | Reagovat

No, tak tomu říkám náhoda!:)Bylo by hezký, kdyby vám to vyšlo;)

2 Nickyna Nickyna | E-mail | Web | 12. února 2012 v 11:42 | Reagovat

Wow,to je pěkné :)
Přeju Vám,aby to vyšlo :)

3 >TUT< >TUT< | Web | 12. února 2012 v 13:01 | Reagovat

Tak to je povedený :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama