Slzy vyměním za vztek

12. ledna 2012 v 16:37 | K.W. |  Mým Srdcem

Odmalička se ve mě často odehrává pomstychtivá nálada. Dalo by se říct, že pomstu beru jako lék na moje rány, ať už na bolavé srdce, nebo na mé rozbité ego. Prostě radši vymýšlím, jak a co udělat, aby ten člověk trpěl tak jako trpím já, než abych někde ležela schoulená v koutě s mokrým užmoulaným kapesníčkem v ruce. Je li to ale ode mě správný, to říct vážně nemůžu. Štěstí je, že to ve většině případů nikdy nedotáhnu až do samého konce.

Vlastně vím, že to správný není. Nejradši bych se zkrátka chtěla udržet a zapomenout na to, co mi kdo udělal. Nechat toho člověka bejt, každej dělá chyby. To, co je ale se mnou v nepořádku je to, že se mé já může "chlubit" povahou, která se vyznačuje řvaním, nadáváním a hádáním se, po čemkoliv. Myslím, že se tomu nadává "výbušnost", nebo spíš "nekontrolovatelná" výbušnost. Nikomu tuhle vlastnost nepřeju. Moje mamka už ode mě schytala tolik špatných narážek za to, že do mě přenesla tu její. Díky mami. Vím, musela si mi udělat ten život nějak pestřejší. Ono by bez mejch nadávek mohla nastat v mém okolí celkem nuda, že?

To, co si k sobě ale můžu připočítat jako velké + je, že umím rozlišit komu se pomstít a komu ne. Dovedu nad někým mávnout rukou a jednoduše říct "ten mi za další nervy nestojí". To ale až po chvíli racionálního přemýšlení. Díky za tyhle chvíle. Vážně už jsem si za život ušetřila spoustu starostí.

Po rozchodu s Davidem jsem pár dní brečela. Připomínala si ten nádhernej rok a stále dokola si opakovala věty začínající na slovo PROČ. Když mi tyhle věty došli a já nemohla předlouhou dobu najít odpověď na jedinou otázku, vzdala jsem to. Člověk není tak moc silný, aby bojoval stále... má omezenou kapacitu boje. Nebo aspoň já. Pak ale příjde taková ta odmlka. Doba, kdy se uklidním a nabýrám nějaké ty síly pro mé další normální fungování. Hlavou se mi začnou honit myšlenky typu "tak ty si holka dobrej slaboch" a to mě totálně vyburcuje. Nenechám si líbit tyhle urážky, který se ještě ke všemu ozývají z mého vlastního já. Začnou ve mě pěnit ty myšlenky na to, jakej byl D. vlastně idiot, co na něm bylo špatnýho a jak moc mi ublížil. Na to, jak mě zničil. Přemůžu se a slzy vyměním za vztek a to je právě ta chvíle, kdy mi z mozku vyskakují ty pomstychtivé myšlenky.

"Nebudu se dívat na to, jak mě zničil a jemu je to úplně jedno".......
"Zničím ho taky"....
"Nenechám ho, aby si užíval života, zatím co já se budu trápit".....
"DOPRDELE Kláro vzchop se!".....
"Nenechej si s*át na hlavu".....
"Jen mu to pořádně nandej"....

[jenže po pár hodinách...]

"Nebudu taková jako on"...
"Lidi se ničit nemaj, lidi se maj pochopit"....
"Nechápu ho".... !
"Mám ho teda zničit?"
"Ne !"
"Nemám dostatek síly"....!

Je prostě konec a pomůže jen snaha o vytvoření té tlusté čáry za všemi těmi nádhernými vzpomínkami.


Ale víte, jaká je ta nejlepší POMSTA?

ŠTĚSTÍ

Protože nic tak moc nevytočí lidi, jako právě vidět někoho jak žije svůj úžasný život...
 


Komentáře

1 smutna smutna | Web | 12. ledna 2012 v 16:41 | Reagovat

Zjisti jestli te miluje, mrkni na muj webik !

2 ○ Mishelle Vengeance ○ ○ Mishelle Vengeance ○ | Web | 12. ledna 2012 v 16:51 | Reagovat

mega blog ^^

3 Qawp Qawp | Web | 12. ledna 2012 v 16:59 | Reagovat

O silvestru se semnou čistě náhodou rozešel taky jeden David .. napsal mi: "Našel sem si jinou, promiň" a to bylo všechno ... Taky mě napadaly podobný myšlenky. Nejradši bych mu dala pěstí :(
P.S.: Vážně pěknej článek - poklona ;)

4 Tail-Haris Tail-Haris | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 17:03 | Reagovat

Souhlasím, nejlepší pomsta je opravdu štěstí
ps: máš moc pěknej blog :)

5 Zasněná* Zasněná* | Web | 12. ledna 2012 v 17:13 | Reagovat

Je pěkné když dostaneš pauzu a nabereš tak nové síly. Upřímně? Závidím ti to... Já si nikdy neodpočinu od ustavičného boje. Nikdy. Jsou tady jen dny které mě neničí tolik, že bych se cítila na dně. A nejsou to maličkosti... Myslím, že ke štěstí by mi nestačilo moc. Zdravá mamka, normální rodiče, kamarádi kteří mě obejmou, když jsem na dně...
A ano máš pravdu, vidět někoho žít svůj sen je to největší utrpení. Jenže můj sen žije téměř každý na téhle planetě...

V každém případě, gratuluju že ses přenesla přes svou krizi. :)

6 pinq-paradiso pinq-paradiso | Web | 12. ledna 2012 v 19:28 | Reagovat

haha vystižný, asi nejak tak sem premyslela .. taky .. když bysl stastnej. a ja ne !

7 Jiná Annie ヅ Jiná Annie ヅ | Web | 13. ledna 2012 v 10:03 | Reagovat

Dobře si to napsala nwm co víc dodat prostě to sedí.

8 WeroniCcca WeroniCcca | Web | 13. ledna 2012 v 13:19 | Reagovat

Klér,miluju tvoje články..jen tak dál!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama